Světýlka

Světýlka scenáristky a režisérky Beaty Parkanové se odehrávají během jednoho horkého letního dne. Šestiletá Amálka během něj začíná pociťovat, že ve světě dospělých okolo ní není všechno v pořádku. Do jejího bezstarostného života se vkrádá doteď nepoznaný nepokoj. Začíná se tam nepěkně zabydlovat a nechce si hrát. „Ti dva měli prvně zkusit mít zvíře, až pak dítě,“ rozdává jednu ze svých dobře míněných, ale nevyžádaných rad Veronika Žilková coby filmová babička. Film Světýlka byl zařazen do oficiální soutěže letošního Mezinárodního festivalu v Karlových Varech. Každé dětství jednou končí, některým se ale představa bezstarostného bytí rozplývá nečekaně brzo. Jeden letní den v životě malé Amálky je právě takovým. Zdánlivě se sice probudila do stejného světa, je v něm máma, táta, děda i babička, pohladit se přišel i kocour, přesto je ve vzduchu cítit podivné napětí. Nerozumí tomu a nikdo nerozumí jí. Cítí se odstrčená, a tak se rozhodne trochu pozornosti pro sebe ukrást. Představitelce dětské role Mie Bankó bylo v době natáčení sedm let a podává jedinečný výkon, díky kterému jí po premiéře na festivalu v Karlových Varech několik minut tleskal ve stoje zcela zaplněný sál. Kritička Mirka Spáčilová označila její herecký výkon jako hodný dětského Oscara. Hollywood Reporter píše o Světýlkách jako malém drahokamu a Screen Daily je označuje za jemně opracovaný filmový klenot. „Práce s Miou byla úplně profesionální, neklamali jsme nebo nemanipulovali nevědomé dítě. Scénář se naučila a dopředu zkoušela s ostatními herci před natáčením. Byla další profesionální herečkou do party, jakkoli neměla žádné zkušenosti s natáčením. A mně se s ní pracovalo nejlépe, jak jen je možné. Absolutně otevřeně, napojeně. Myslím, že se v případě jejího hereckého výkonu stál malý zázrak – provede vás filmovým i vaším vlastní světem bez jediného falešného tónu,“ popisuje Beata Parkanová, jak se jí režírovala nejmladší herečka. Slova uznání zaznívají od profesionálky svého oboru i na konto samotné režisérky a scenáristky. „Beata Parkanová je skvělý člověk a obrovský talent. Moc si vážím našeho setkání a důvěry svěřit mi roli její babičky. Filmová poetika a filmová řeč z ní podle mne dělá pokračovatelku filmového básníka Františka Vláčila. Točila jsem s oběma, tak si můžu troufnout srovnávat,“ říká herečka Veronika Žilková.