TP-AIDA MUJAČIĆ: REINER (KACE)
REINER(KACE): Autorské předělávky melodií Karla Reinera
Zpěvačka a pianistka Aida Mujačić přes klasické školení získané v rodné Bosně a Hercegovině prošla transformací svých zájmů do oblasti tradiční hudby rodné vlasti (zvláště písně milostné touhy sevdalinky), moderní až postmoderní přístupy k world music (v etnojazzrockové kapele Korjen, spolupracovala s tradičněji orientovanými kapelami Džezvica a Fes) a avantgardního nejen freejazzu (kvartet Freetime britského saxofonisty George Haslama, volný improvizační až bigband Strakův pojízdný cirkus).
Jako muzikoložka se zabývá výzkumy Ludvíka Kuby, který mapoval mimo jiné i hudbu bosenského regionu. Zpívá sefardské písně, které v roce 1893 nasbíral právě Ludvík Kuba. Zapsal si 21 lidových židovských písní v jazyce ladino, reliktu středověké španělštiny. Přístup Aidy není založen na převažujícím zaměření interpretace sefardské hudby inspirovaném renesanční a barokní podobou, ale akcentuje jejich balkánskou živelnost a propojenost se zdejším folklorem. To ukazuje i na příkladu putování melodií mezi židovským (sefardským i aškenázským) a nežidovským bosenským prostředím, na čemž demonstruje multikulturalitu zdejšího světa v 19. století, která by neměla být násilně ukončena a je inspirativní cestou.
Interpretka zohledňuje koncertní prostředí synagog či křesťanských sakrálních staveb, proto vystupuje buď a-capella nebo s vlastním doprovodem na klavír, harmonium, varhany či perkuse. Intenzivně se věnuje reinterpretaci díla českého avantgardisty, vězněného za holokaustu, Karla Reinera. Základní inspirací se stalo to, že jeho melodie z terezínského představení Esther se nedochovaly v notové podobě a byly s dlouholetým časovým zpožděním rekonstruovány podle paměti v něm vystupujících herců. Pracuje s tím, že v Terezíně nemohli hudebníci využívat perfektně naladěné nástroje, ale ty se i tak stávaly vyjádřením životního smyslu, zvláště směrem k dětem.
Pro ně napsal Reiner ve spolupráci s režisérem Esther a spisovatelem Norbertem Frýdem cyklus Květovaný kůň jako způsob, jak vyučovat poezii a hudbu v podmínkách, kdy židovské děti nesměly do veřejných škol. V neposlední řadě celá koncepce nezapomíná na to, že Reiner coby příslušník umělecké avantgardy 30. let pracoval s dobovou populární kulturou, byl žákem a spolupracovníkem Aloise Háby a E. F. Buriana.
Spojení s hudebním světem Balkánu vychází z toho, že interpretka prožila podobný osud jako Karel Reiner v 90. letech 20. století, kdy v Bosně probíhala válka a hudba i pro ni byla nadějí a světlem. Pracovala i s verši Emila Juliše pro výročí jeho narození v lounské Galerii Emila Juliše.
Kromě hudby se zabývá i experimentálním divadlem, je autorkou a režisérkou surrealistického představení Druhá kůže. Také se snaží propojovat různé druhy umění s prostorem a místem, ve kterém se hraje, s důrazem na ekologická a enviromentální témata. Posledních šest let působí jako terapeutka, která hledá cestu, jak propojit nejnovější neurologické a lingvistické studie s postupy odstraňujícími překážky, s nimiž se potkávají hudebníci a obecně interpreti, což je často dáno deficitem inspirace a následné realizace a chybějícím smyslem jejich činění.
„Můj estetický přístup se snaží o to, abych upozornila na kořeny hudby země, z níž pocházím, a zároveň, aby to, co hraji a zpívám, chutnalo jako koření, které může mít různé chutě (sladká, hořká, pálivá a podobně). Domnívám se, že podstatnější než porozumění jazyku (verbálnímu a sémantickému obsahu) písní je emocionální propojení posluchačů se mnou a prostorem, ve kterém se koncerty odehrávají,“ říká Aida Mujačić.
Pořadatel: UFFO pod záštitou města Trutnova
Patron koncertu: BSSHOP s.r.o.
čtvrtek 24. 10. ** Koncertní síň B. Martinů ** 19:00 hodin ** vstupné 190 Kč ** předprodej vstupenek od 2. 9.
Program:
Autorské předělávky melodií Karla Reinera - Reiner(kace)
Karel Reiner + Norbert Frýd - Květovaný kůň:
Květovaný kůň
Závěr
Karel Reiner - Tři písně milostné:
Starodávná milá
Milé
Karel Reiner - Staročeská Ester:
Ach můj milej muži
Karel Reiner - Listopadové popěvky:
Déšť
Listí
Draci