TP-ANTONÍN DVOŘÁK: STABAT MATER
STABAT MATER: Velkolepé dílo v podání špičkových interpretů
Filharmonie Hradec Králové
Leoš Svárovský - dirigent
Tereza Mátlová - soprán
Šárka Hrbáčková - alt
Martin Šrejma - tenor
Pavel Švingr - bas
Kühnův smíšený sbor
Jakub Pikla - sbormistr
Koncert je věnován 106. výročí vzniku samostatného československého státu.
Pořadatel: UFFO pod záštitou města Trutnova
Patron koncertu: město Trutnov
čtvrtek 31. 10. ** UFFO ** 19:00 hodin ** vstupné 490 Kč ** předprodej vstupenek od 2. 9.
Program:
Antonín Dvořák: Stabat Mater pro sóla, smíšený sbor a orchestr op. 58 B 71
01. Stabat Mater Dolorosa (kvarteto a sbor). Andante con moto
02. Quis est homo, qui non fleret (kvarteto). Andante sostenuto
03. Eja, Mater, fons amoris (sbor). Andante con moto
04. Fac, ut ardeat cor meum (bas sólo a sbor). Largo
05. Tui Nati vulnerati (sbor). Andante con moto, quasi allegretto
06. Fac me vere tecum flere (tenor sólo a sbor). Andante con moto
07. Virgo virginum praeclara (sbor). Largo
08. Fac, ut portem Christi mortem (duo soprán a tenor). Larghetto
09. Inflammatus et accensus (alt sólo). Andante maestoso
10. Quando corpus morietur (kvarteto a sbor). Andante con moto
Antonín Dvořák: Stabat Mater
Antonín Dvořák psal původní verzi Stabat Mater pro sóla, smíšený sbor a klavír, kterou označil jako klavírní výtah, mezi 19. únorem a 7. květnem 1876. Rukopis Dvořák zaslal 30. července 1876 do Vídně jako přílohu své žádosti o umělecké stipendium, které skutečně obdržel. Proč volil právě tento námět, nevíme. Vznik díla byl později dáván do souvislosti s úmrtím Dvořákových tří dětí. Předpokládá se, že Dvořákovo rozhodnutí pro kompozici Stabat Mater může souviset spíše s jeho činností varhaníka v pražském kostele sv. Vojtěcha. Dvořák zde byl ve stálém kontaktu s chrámovou hudbou a vídal zde barokní oltář sv. Kříže se sousoším Kalvárie. Impulsem mohla být i regotizace kostela sv. Vojtěcha a jeho znovuotevření po přestavbě na jaře 1876. Při této příležitosti zazněla Palestrinova Missa ascendo ad Petrem. Stabat Mater Dvořák dokončil, jak víme, později.
Úmrtí dcery Josefy mladé manžele Annu a Antonína Dvořákovy bezpochyby velmi zasáhlo. V té době však měli ještě dvě děti, prvorozeného syna Otakara (nar. 4. 4. 1874) a dceru Růženku (nar. 18. 9. 1876). Jiná situaci nastala v září 1877 po ztrátě jmenovaných dětí (Růžena umírá 13. 8., Otakar 8. 9.). Náhle bezdětní manželé Dvořákovi se s tragickou ranou osudu smiřovali velmi těžko. Ještě v tragickém září dokončuje Dvořák Symfonické variace op. 78, pak se již vrací se svou bolestí a zármutkem k biblickému tématu oplakávání Krista, tj. ke Stabat Mater. Původně (tj. v roce 1876) mělo dílo jen sedm částí. V říjnu roku 1877 rozšířil Dvořák původní verzi o tři části.
Dílo poprvé provedl Adolf Čech v Praze 23. 12. 1880. Následovalo brněnské provedení pod taktovkou Leoše Janáčka v liturgicky příhodnější čas – na Květnou neděli roku 1882. Budapešťské provedení se uskutečnilo o tři dny později, ve středu o Svatém týdnu stejného roku. Londýnská premiéra o rok později v sobotu před 5. nedělí postní měla doslova explozivní ohlas a Dvořák byl záhy pozván, aby bez jakékoliv koncertní dirigentské praxe své dílo řídil. K triumfálnímu provedení v tehdy teprve třináct let staré mamutí Royal Albert Hall došlo před zraky takřka deseti tisíc posluchačů 13. 3. 1884, ve čtvrtek před třetí nedělí postní.
Filharmonie Hradec Králové
Založena byla v roce 1978 pod názvem Orchestr města Hradec Králové, o rok později bylo těleso přejmenováno na Symfonický orchestr Hradec Králové, v roce 1987 na Státní symfonický orchestr Hradec Králové. Od vzniku České republiky (1. 1. 1993) nese orchestr název Filharmonie Hradec Králové.
Významné období uměleckého rozkvětu tělesa je spojeno se jménem prof. Františka Vajnara, který pracoval jako šéfdirigent s orchestrem nepřetržitě od roku 1991 do roku 2001, kdy byl jmenován čestným šéfdirigentem. V letech 2001–2012 působil na postu šéfdirigenta Ondřej Kukal, v letech 2012–2018 Andreas Sebastian Weiser. Od sezóny 2018/2019 je šéfdirigentem FHK významný švýcarský dirigent Kaspar Zehnder.
FHK vystoupila v Belgii, Francii, Itálii, Německu, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Španělsku a Švýcarsku. Vybrané koncerty jsou přenášeny Českou televizí, Televizí Noe a Českým rozhlasem. Dosaženou interpretační kvalitu orchestru dokumentují četné nahrávky pro tuzemské i zahraniční společnosti nebo pro Český rozhlas. FHK účinkuje na významných festivalech (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkovy Hukvaldy, Český Krumlov aj.).
Od roku 2005 pořádá FHK ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava unikátní festival Hudební fórum Hradec Králové, v rámci kterého provedla české premiéry děl Schnittkeho, Pendereckého, Henzeho, Kančeliho, Gubajduliny, Corigliana, Tan Duna, Pärta a dalších. Všechny koncerty Hudebního fóra pravidelně živě přenáší Český rozhlas Vltava. Filharmonie Hradec Králové se dlouhodobě věnuje oslovování také mladšího publika, prolínání hudebních žánrů a koncertům typu crossover.
Prof. Leoš Svárovský
Vystudoval obory flétnu a dirigování na AMU v Praze (obdržel cenu rektora AMU) u renomovaného prof. Václava Neumanna. Svou kariéru začal v pražském Národním divadle v Praze jako asistent Zdeňka Košlera. V roce 1991 jej Herbert von Karajan pozval ke spolupráci s Georgem Soltim, Claudiem Abbadem a Vídeňskými filharmoniky na Sommer FestSpiele Salzburg. Od ledna 2020 je Leoš Svárovský profesorem na katedře dirigování na AMU v Praze.
Od začátku své kariéry působil jako šéfdirigent a dirigent vynikajících českých a slovenských orchestrů: Komorní opera Praha (1985–1987), Janáčkova filharmonie Ostrava (1991–1993), Státní filharmonie Brno (1991–1995), Sinfonietta Žilina (1995–2000), u téhož orchestru od roku 2010 jako hlavní hostující dirigent, Komorní filharmonie Pardubice (1997–2009), Státní opera Praha (i umělecký ředitel, 2003–2005).
V letech 2014–2019 byl šéfdirigentem Aichi Central Symphony Orchestra Nagoya, kde nyní působí jako stálý hostující dirigent. Je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie B. Martinů ve Zlíně, čestným členem Filharmonie Brno a čestným šéfdirigentem orchestru Slovak Sinfonietta. Je pravidelně zván na pódia významných hudebních festivalů v České republice i v zahraničí.
Leoš Svárovský je prezidentem Mezinárodního hudebního festivalu Emy Destinové v Českých Budějovicích, oblíbeným hostujícím dirigentem na festivalu Smetanova Litomyšl, v Českém Krumlově, na Janáčkově Máji, Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně, na MHF Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou a v Brně na Špilberku.
Pravidelně vystupuje na prestižním Rheingau Musik Festival, byl hostem i na dalších mezinárodních hudebních festivalech, jako jsou Europäischen Wochen Passau, Aspekte Salzburg, George Enescu Festival Bucarest, Colorado Musik Festival, Settimane musicali di Ascona, Bratislavské hudební slavnosti, Musica Sacra Norimberk, Dias da Música em Belém, Mezinárodní hudební festival v Meranu a další.
Tereza Mátlová
Sopranistka Tereza Mátlová absolvovala operní zpěv na pražské HAMU u prof. M. Hajòssyové, na Bachakademii ve Stuttgartu u prof. H. Rillinga, v Bratislavě u prof. V. Hudecové a nadále u V. Chmela a F. Hawlaty.
Hostuje na významných scénách, mezi které se řadí Opera v polské Wroclawi, kde exceluje v roli Toscy. Dále vyniká jako Rusalka, Mařenka, Gilda, Violetta, Lucia di Lammermoor, Rosalinde, Čardášová princezna, Donna Anna, Micaela a v mnoha dalších.
Obdržela cenu „Talent roku“ na Wexford Opera Festivalu v Irsku, kde ztvárnila řadu operních rolí.
Byla nominována na Cenu Thálie 2016 za roli Konstance v Mozartově Únosu ze Serailu a na Cenu Thálie 2022 za ztvárnění role Dvořákovy Rusalky.
Na festivalu v japonské Kanazawě vystoupila, kromě sólových koncertů, také jako Mařenka v Prodané nevěstě s L. Svárovským a Janáčkovou filharmonií Ostrava, 2023.
Zpívala na prestižním turné K. Gotta, s nímž natočila CD Hvězda betlémská.
Pro Supraphon Records natočila operu Mirandolína B. Martinů, u ag. GOJA sólové CD a pro KVArt - CD Belcanto.
Vystoupila v muzikálech jako Fantom Opery, Eliška v Noci na Karlštejně a v roli Vivien Dawnové po boku P. Trávníčka ve swingovém muzikálu Zasněžená Romance.
Více na www.matlova.cz
Šárka Hrbáčková
Zpěv studovala na konzervatoři v Českých Budějovicích. Již během studia účinkovala na scéně opery Jihočeského divadla, kde dostala několik prvních sólových příležitostí. V roce 2004 se stala hostující sólistkou opery Slezského divadla v Opavě, kde pak v roce 2005 přijala angažmá. Kromě Jihočeského divadla dále působila v divadle J. K. Tyla v Plzni, Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, byla hostem též na scéně divadla F. X. Šaldy v Liberci. Od roku 2014 pravidelně hostuje na jevišti Státní opery Praha. Věnuje se i koncertní a duchovní hudbě.
Martin Šrejma
Absolvoval Pražskou konzervatoř. Během studií se stal laureátem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2002 a 2004), v roce 2004 mu byla udělena také cena Národního divadla v Praze. V roce 2005 se stal sólistou Státní opery Praha, od roku 2012 je sólistou Opery Národního divadla v Praze. Hostuje rovněž v Národním divadle Brno, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Často je zván k účinkování v kantátách, oratoriích a operách.
Pavel Švingr
Sólista Národního divadla v Praze absolvoval pražskou HAMU, studoval rovněž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Spolupracuje i s regionálními operními scénami – se Severočeským divadlem v Ústí nad Labem, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích a Divadlem J. K. Tyla v Plzni. Zúčastnil se řady domácích i mezinárodních soutěží, na nichž získal mnohá ocenění. Věnuje se rovněž koncertní činnosti.
Kühnův smíšený sbor
Je jedním z největších českých sborů a do hudebního světa patří již přes 60 let. Věnuje se sborovému repertoáru všech období včetně provozování soudobé hudby, provádění velkých vokálně-instrumentálních děl a v neposlední řadě natáčení filmové hudby.
Sbor je spjat se jménem vynikající osobnosti české sborové tradice Pavlem Kühnem (1938–2003),
který těleso v roce 1959 založil. Sbor se postupně etabloval v koncertních sálech i nahrávacích
studiích jako špičkové těleso zaměřující se na a cappellová díla období romantismu a na oratorní a
kantátový repertoár, který prováděl a dodnes provádí především v úzké spolupráci se
Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a jeho dirigenty. Těleso bylo partnerem i dalších prestižních symfonických těles, ať domácích či zahraničních.
V 80. letech 20. století byl sbor přizván k několika projektům Nederlands Dans Theater, kde se
podílel na představeních choreografa Jiřího Kyliána s hudbou I. Stravinského, M. Ravela,
L. Janáčka, B. Martinů a P. Ebena. Sbor má na svém kontě řadu znamenitých nahrávek ze všech
stylových období (mj. kompletní sborové dílo B. Martinů, souborná nahrávka Fibichovy
trilogie Hippodamie, opera Lancelot L. Fišera ad.). Mezi výrazné aktivity sboru patřilo vždy také nahrávání filmové hudby.
V roce 2009 se sbor zúčastnil rozsáhlého dvouletého projektu Martinů revisited, když vystoupil na
Pražském jaru s provedením „poličských“ kantát Bohuslava Martinů. O několik měsíců později
zazněla na pódiu Smetanovy Litomyšle Polní mše. Od roku 2014 sbor spolupracuje s operou Národního divadla. Sbor také funguje jako pořadatel a iniciátor kulturních akcí. Vedoucím sbormistrem je Jakub Pikla.
Jakub Pikla
Sbormistr, dirigent, hudební režisér a kulturní činovník. Od roku 2022 je vedoucím sbormistrem Kühnova smíšeného sboru.
Po studiích na Gymnáziu Chotěboř absolvoval Konzervatoř Pardubice a Akademii múzických umění v Praze. V rámci studií absolvoval také stáž na Kungliga Musik Högskolan ve Stockholmu. Spolupracoval s významnými českými orchestry. Během studií byl druhým sbormistrem Pardubického dětského sboru Iuventus Cantans a VUS Pardubice. Mezi lety 2019–2021 působil jako korepetitor Baletu Národního divadla v Praze. Od roku 2016 také stojí v čele smíšeného pěveckého sboru Doubravan Chotěboř.
V současnosti pedagogicky působí na ZUŠ Pardubice-Polabiny. Ve volném čase se věnuje památkové péči o varhany, komponování, aranžování a také organizaci kulturního života.